Subarktická mrazivá pustina
Historie Namalsku sahá přibližně do 50. let minulého století. V těchto dobách začala kolonizace ostrovů v Beringově moři. Bývalý Sovětský svaz viděl jasné výhody z využívání těchto ostrovů zesíleným napětím studené války.
Na Namalsku byly vybudovány vojenské objekty a špionážní vysílač na nejvyšší hoře Namalsku - Seraja.
Nejvyšší hora Namalsku se stala místem špionážního vysílače vybudovaného v období studené války.
S těmito stavbami přišli i obyvatelé, kteří se usadili především na severu, kde dnes stojí hlavní město – Vorkuta.
Obyvatelé začali na Namalsku žít i rybolovem což vyústilo ve výstavbu 2 přístavů - Lubjansk - malý přístav na severu a Tara, velký přístav na východním poloostrově.
Jižní region později našel i další využití začal se zde těžit uran. Těžba uranu způsobila výstavbu železniční tratě z uranového dolu Sebjan na ostrov Tara. Dále vybudovali severní JZD Jalovisko.
Na Namalsku žilo přibližně 1100 lidí.

